Beijing Xi Lu (Pekingska zapadni ulice) Pribeh cinske architektury je pribehem lidske pychy. Jak to myslim. Vetsina z nas ma touhu zanechat za sebou na svete nejakou stopu, nejake dedictvi toho, ze jsme tu byli. Jste-li cinsky cisar, Syn nebes, mate tuhle touhu taky, a navic mate moc dat te touze konkretni podobu. Byvalo beznou praxi, ze novy cisar nechal zbourat stare budovy ve starem stylu a nechal postavit nove, v “modernim” stylu. Nasledkem toho se cinska architektura jevi laikovi pomerne homogenni – slovy nevzdelaneho cizince, vetsina budov vypada uplne stejne. Kdyz projedete Cinu, najdete v ruznych mestech pozustatky ruznych stylu, nicmene aby se vam na jednom miste schazel starovek, stredovek a novovek (ci dynastie Yuan, Ming, Qing) je velkou vzacnosti. K homogenite stylu rovnez prispiva skutecnost, ze vetsina tradicnich cinskych budov je ze dreva a tudiz jsou nachylne k pozarum – a pote, co stara budova shori, je nahrazena novou, moderni budovou. (V teto souvislosti mi napada historka s mym otcem, ktery nedavno najel do dreveneho telegrafniho sloupu a celkem solidne ho naboril – a pak se rozciloval, ze pojistovna nezaplatila stary dreveny sloup, ale novy betonovy sloup, ktery byl drazsi a on na nej tudiz musel doplacet.)
V nekolika pristich letech hostuje Cina dve vyznamne udalosti: v Pekingu se v roce 2008 konaji Olympijske hry a Sanghaj v roce 2010 hostuje EXPO. Stejne jako za starych dobrych casu, stare budovy jsou bourany a nove jsou staveny, aby svet videl, ze Cina neni pozadu. (V Pekingu jsem bydlela v hostelu YHA a sdilela jsem pokoj s Americankou, co se jmenovala Harmony. Jednou vecer vbehla Harmony do pokoje a kricela “venku je demonstrace, jdeme demonstrovat, konecne se neco deje!” A skutecne. V ulici za hostelem lezeli pred bagrem dva muzi a vlastnim telem branili dum, ve kterem bydlela jejich rodina. Tomu divadlu prihlizeli sousedi a nahodni cizinci jako my. Jak to dopadlo? Bagrista zavolal policii, ta oba muze zatkla, dav rozehnala a bylo po demonstraci … kdyz jsem v srpnu 2008 videla zahajeni Olympijskych her, vzpomnela jsem si presne na tuto historku. Na miste Olympijskych arealu stavaly v roce 2002 hutongy - ulice obytnych domu.)
Nanjing Dong Lu
Nanjing Dong Lu (Nanjing-ska vychodni ulice) je nejzivejsi ulice ve meste. Najdete na ni drahe restaurace a obchody, kde prodavaji drahe zapadni zbozi.Nanjing Dong Lu vede snad na nejznamejsi ulici v Sanghaji - the Bund, ktera je od roku 1949 oficialne pojmenovana Zhong Shan Lu (ale vsichni ji porad rikaji “Bund”). Behem Sanghajske “zlate doby” byl Bund financnim centrem a hektickym pristavem, kam priplouvalo vsechno od malych lodicek az po zaoceanske parniky. Obchod zde probihal pod ochranou britskeho (a pozdeji americkeho a japonskeho) valecneho lodstva. Huangpu, povestny byvaly kolonialni park, kam nesmeli “psi a Cinane” lze najit na severnim konci Bundu. (Cedulku "No Dogs or Chinese" pro turisty bohuzel – nebo bohudik - nedochovali). Na Bundu je rovnez Citibank s anglicky mluvicim bankomatem.
Ruska koncese
Na pocatku 20. stoleti probehlo v Rusku, v Evrope a v Cine nekolik vyraznych politickych zmen, ktere vedly k masove, vetsinou nedobrovolne, migraci statisicu lidi po celem Euroasijskem kontinente. V Sanghaji lze stale jeste navstivit ruskou, francouzskou a britskou „koncesi“ (ctvrt) – nicmene v zadne z techto ctvrti nenajdete realny zivot. (Ve francouzske ctvrti jsem si dala sve posledni slusne kafe v Cine. Sun Yatsenuv dum, kde se v roce 1921 poprve sesla Cinska komunisticka strana, lze rovnez nalezt ve francouzske ctvrti.)
Deskove hry
Stolni a deskove hry je oblibena cinska zabava. Hraje se na ulicich, v parku, kdekoli je zrovna misto.Reklama z Nanjing Dong Lu
Tato reklama je vyjimka nicmene zejmena v Hong Kongu a v Sanghaji casto vidite reklamy na modu a kosmetiku, na kterych nejsou Cinanky, ale bile zeny ci misenky.
Renmin Lu
Zeleninove zavitky (ve skutecnosti zelne listy naplnene zeleninou – nekdy i masem, v bohatsich castech mesta) jsou varene v pare, prodavane a konzumovane na ulicich vsude v Cine. Jako cizinci vam mistni vetsinou dovoli predbehnou celou frontu (a pak se na vas zvedave divaji, jak s temi zelnymi listy zapasite – dostanete je do ruky zabalene v papire). Jak uz jsem psala, jedna z veci, kterou jsem si z Ciny chtela odvezt byla schopnost jist nudlovou polevku hulkami. Prvni moznost jsem mela uz v Pekingu na letisti (okukovana davy Cinanu, ktere zajimalo, jak bila turistka operuje hulkami). V Cine se jako rychle obcerstveni nedaji (krome Pekingu a Sanghaje) koupit bagety ci sendvice, ale vsude koupite instantni cinske polevky, ktere vam vzdycky nekdo ochotne zaleje horkou vodou. Jedi se samozrejme vzdycky hulkami. (Musim bohuzel pripustit, ze dneska uz jsem trochu z formy, co se hulek tyce).
V Pekinu a Sanghaji samozrejme koupite vsechno vcetne mlecnych vyrobku, ackoli Cinani obecne moc nechapou, proc by nekdo chtel zpracovavat a konzumovat neco takoveho jako mleko.
Cina je hierarchicka a respekt se vyjadruje tradicnimi formami a ritualy. Chcete-li nekomu vyjadrit respekt pri pripitku, podrzite sklenici trochu nize nez ten zmineny respektovany. Vetsinou vsichni chteji vyjadrit respekt vsem a v krajnich pripadech to dopada tak, ze se skupina dospelych muzu chysta k pripitku v predklonu se sklenici na zemi. To jenom kdyby se vam zdalo, ze se chovaji jako male deti.
Kdyz jdete s nekym na veceri, je rovnez veci osobni cti za dotycneho zaplatit, a v kazde restauraci se na konci vecere muzi hadaji o to, kdo vyrovna ucet. Nektere z tech hadek probihaji velmi ostre, az mate strach, ze se do sebe ti panove pusti pestmi – to si ovsem take jenom vyjadruji uctu.
(Nedavno nam kolega, Anglican s cinskymi rodici, licil historku na tema “jak jsem vzal svoji anglickou pritelkyni na oslavu babiccinych osmdesatin” a vsechny nas tim uspesne pul hodiny bavil – jeho slecna se na te oslave asi moc nebavila - a minuly tyden me muj znamy z Tokia v jedenact vecer po trech pivech a uprostred Regent Street ucil, jak se mam spravne uklanet, protoze jsem to mela ve spatnem uhlu. Vzdali jsme to az kdyz si nas nemecky mluvici turiste zacali houfne fotografovat – respektive vzdala jsem to ja, Sabro si popularitu vychutnal, zejmena byla-li spojena s fotografovanim. Inu jak se to rika – jiny kraj …. Nuz tak.)
Tradicni ci oblibena jidla se lisi provincie od provincie, nicmene vsude obecne plati, ze maso je drahe a tudiz veskera jidla, ktera obsahuje cokoli, co maso pripomina, je nekolikanasobne drazsi nez jakakoli bezmasa varianta. “Veprove” obvykle znamena praseci sadlo a kdyz si objednate neco s kuretem ci s kachnou dostanete jidlo plne kosti (udajne proto, ze si maso uchova “stavu”, kdyz neni oddelene od kosti). Ryba konzumovana v mem podani tvori paralelu k sveho casu velmi popularni “tukozroutske polevce” - jejim jezenim spalite vice kalorii nez kolik vam jidlo doda. Jestli mate zalusk na nejakou skutecnou specialitu, muzete zkusit susene chobotnicky (ackoli ja jsem jeste za mych univerzitnich let znavala Americana, co si je sypaval na spagety, takze to mozna az tak exoticke nebude), nadivane hady, fritovane mysi ci povestne slepici paratky (nekdy jsou tak rafinovane naaranzovane, ze vypadaji jako „calamari“ (cesky olihen ;-)))
Vetsina hostu chce mit jistotu, ze jedi cerstve maso a ve vetsine restauraci si vasi budouci veceri vyberete v kleci ci v akvariu u vchodu.
Nekolik moudrosti o jidle:
"Vsechno co chodi, plave, plazi se ci leta se otocene zady k nebi, je k jidlu." [Kantonske prislovi]
V Pekinu a Sanghaji samozrejme koupite vsechno vcetne mlecnych vyrobku, ackoli Cinani obecne moc nechapou, proc by nekdo chtel zpracovavat a konzumovat neco takoveho jako mleko.
Cina je hierarchicka a respekt se vyjadruje tradicnimi formami a ritualy. Chcete-li nekomu vyjadrit respekt pri pripitku, podrzite sklenici trochu nize nez ten zmineny respektovany. Vetsinou vsichni chteji vyjadrit respekt vsem a v krajnich pripadech to dopada tak, ze se skupina dospelych muzu chysta k pripitku v predklonu se sklenici na zemi. To jenom kdyby se vam zdalo, ze se chovaji jako male deti.
Kdyz jdete s nekym na veceri, je rovnez veci osobni cti za dotycneho zaplatit, a v kazde restauraci se na konci vecere muzi hadaji o to, kdo vyrovna ucet. Nektere z tech hadek probihaji velmi ostre, az mate strach, ze se do sebe ti panove pusti pestmi – to si ovsem take jenom vyjadruji uctu.
(Nedavno nam kolega, Anglican s cinskymi rodici, licil historku na tema “jak jsem vzal svoji anglickou pritelkyni na oslavu babiccinych osmdesatin” a vsechny nas tim uspesne pul hodiny bavil – jeho slecna se na te oslave asi moc nebavila - a minuly tyden me muj znamy z Tokia v jedenact vecer po trech pivech a uprostred Regent Street ucil, jak se mam spravne uklanet, protoze jsem to mela ve spatnem uhlu. Vzdali jsme to az kdyz si nas nemecky mluvici turiste zacali houfne fotografovat – respektive vzdala jsem to ja, Sabro si popularitu vychutnal, zejmena byla-li spojena s fotografovanim. Inu jak se to rika – jiny kraj …. Nuz tak.)
Tradicni ci oblibena jidla se lisi provincie od provincie, nicmene vsude obecne plati, ze maso je drahe a tudiz veskera jidla, ktera obsahuje cokoli, co maso pripomina, je nekolikanasobne drazsi nez jakakoli bezmasa varianta. “Veprove” obvykle znamena praseci sadlo a kdyz si objednate neco s kuretem ci s kachnou dostanete jidlo plne kosti (udajne proto, ze si maso uchova “stavu”, kdyz neni oddelene od kosti). Ryba konzumovana v mem podani tvori paralelu k sveho casu velmi popularni “tukozroutske polevce” - jejim jezenim spalite vice kalorii nez kolik vam jidlo doda. Jestli mate zalusk na nejakou skutecnou specialitu, muzete zkusit susene chobotnicky (ackoli ja jsem jeste za mych univerzitnich let znavala Americana, co si je sypaval na spagety, takze to mozna az tak exoticke nebude), nadivane hady, fritovane mysi ci povestne slepici paratky (nekdy jsou tak rafinovane naaranzovane, ze vypadaji jako „calamari“ (cesky olihen ;-)))
Vetsina hostu chce mit jistotu, ze jedi cerstve maso a ve vetsine restauraci si vasi budouci veceri vyberete v kleci ci v akvariu u vchodu.
Nekolik moudrosti o jidle:
"Vsechno co chodi, plave, plazi se ci leta se otocene zady k nebi, je k jidlu." [Kantonske prislovi]
"Moudry muz se drzi stranou od jatek a od kuchyne. Rovnez nedovoli na svem stole zadne noze." [Konfucius] (Tim se mi spousta veci vysvetluje ;-))
"Vecer jsme si sli dat pekingskou kachnu. Prinesli nam jidlo, Soren to ochutnal, pak si zavolal cisnika a neco mu cinsky vysvetloval. Cisnik jidlo odnesl. Za par minut prinesl neco jineho. Soren se zase chvili dohadoval s cisnikem a ten pak zase jidlo odnesl. Cekali jsme drahnou dobu nez se cisnik objevil znovu a nejakou dobu se Sorena na neco vyptaval – potom prinesl presne stejnou pekingskou kachnu, jakou dostanes v londynskem Soho.”
[James o veceru se Sorenem v Pekingu]
"Kdo bere leky a zanedbava stravu plytva casem a schopnostmi lekare." [Cinske prislovi]
... a jedna cynicka nakonec
"Uzivej dne. Je pozdeji, nez si mozna myslis." [Cinske prislovi]
"Kdo bere leky a zanedbava stravu plytva casem a schopnostmi lekare." [Cinske prislovi]
... a jedna cynicka nakonec
"Uzivej dne. Je pozdeji, nez si mozna myslis." [Cinske prislovi]
No comments:
Post a Comment