Zakazane mesto, Peking

Je skoro k neuvereni kolik toho bylo postaveno, vytvoreno, namalovano .. pro jednoho cloveka (i kdyz ten clovek byl sam Syn nebes)

Zakazane mesto byl imperialni palac dynastie Ming a Qing. Je postaveny na rozloze temer 720 tisic m2, jeho stavba zacala v roce 1406 a v palaci se behem nasledujicich temer 500 let vystridalo 24 cisaru. (Zakazane se mu rika proto, ze do nej bezny obcan nemel pristup.)

Zakazane mesto je rozdeleno na dve casti – vnitrni palac a vnejsi palac. “Vnejsi palac” je ta cast, kde cisar vyrizoval statni zalezitosti a poradal oficialni ceremonie. „Vnitrni palac“ je pak ta cast, kde cisar s rodinou zili. Podle oficialnich informaci bylo v palaci 10 tisic mistnosti. Ve skutecnosti je jich tu jenom 8 707. Prevladajici barva palace je zluta a cervena. Zluta je barva zeme a vladce a cervena je samozrejme barva stesti, vitezstvi a prizniveho osudu.

Kdo z vas videl Bertolucciho film Posledni cisar, tak se ted mozna pta, co se stalo s palacem v Changchunu.

Changchun, v provincii Jilin na severovychode Ciny, byl od roku 1932 do roku 1945 pokladan za hlavni mesto Japonci vytvoreneho a ovladaneho statu Mandzusko (v Changchunu se styka Japonci vybudovana jihomandžuska a Rusy vybudovana východočínska železnice).

Puyi - císař mandžuský a hlavni hrdina zmineneho filmu - nastoupil jako trilety na cinsky trun v roce 1908 jako nástupce císařovny-vdovy (ano, to byla ta, co mimo jine nechala z vojenskeho rozpoctu imperia vystavet mramorovou lod na jezere v letnim palaci). Revolucí a nastupem Nacionalistu k moci byl v roce 1912 zbaven trůnu, nicmene bylo mu dovoleno, az do roku 1924, zustat v Zakazanem meste jako „zijici relikvie“. V roce 1924 byl ze Zakazaneho mesta vypovezen, zustal nicmene pod japonskou ochranou. Na japonskou vyzvu se Puyi stal v roce 1932 sefem vlady a v roce 1934 „loutkovym“ cisarem v Mandzusku, plne pod japonskou kontrolou (a zil prave v tom palaci v Changchunu)

Navzdory tomu, ze Chang Chun udajne znamena „vecne jaro“, mesto Changchun je dnes ctyrmilionove prumyslova metropole, ktera zije zejmena z tezby uhli a zpracovani ropy. Je rovnez hlavnim sidlem nejvetsi cinske automobilky a uz od padesatych let se zde vyrabi limuziny Ruda vlajka.

To jsem se nejak rozepsala ... v kazdem pripade, jestli chcete videt cisarsky palac, jedte do Pekingu.

Detail dveri

Neni prekvapenim, ze vetsina dveri v zakazanem meste nese zlateho draka na cervenem podklade.

Zajima vas vyznam barev v Cine? Ctete dale .. (kdyz se vam z toho vseho symbolismu zatoci hlava, muzete klidne kricet „jsem z toho cely zeleny!“ pripadne „jsem z toho cela zelena!“ – nebo taky „leze mi to krkem!“).

Nejdulezitejsi tri barvy v cine jsou cervena, cerna a zluta.

Cervena (hong) je nejdulezitejsi cinska barva a je s ni spojovano mnozstvi vyznamu. Cervena je pozitivni barva, reprezentuje prizen stesteny, uspech a slavu. Je to rovnez barva ohne, coz je muzsky element spojovany s teplem, letem a jihem. „Dohazovacka“ se cinsky rekne hong niang (cervena zena). Muz diky teto cervene zene casto poprve potka svou „zenu se zlutou tvari“, cili budouci manzelku. Kdyz vsechno dopadne tak jak ma a dojde ke snatku, stastny par dostane behem svatby hong bao (cervene obalky) a penezi; cervene obalky nejsou vyhrazeny jenom pro svatbu, muzou byt prezentovany i pri jinych vyznamnych prilezitostech (a v moderni Cine se za „cervene obalky“ rovnez schovavaji uplatky) . Nevesty se vdavaji v cervenem a nikdo by nemel pochybovat o tom, ze nevesta je huanghuaguinu (zluta kvetinka, neboli panna). Nevesta se smi cervenat, nicmene v zadnem pripade by nemela by vykazovat priznaky hong yan bing (nemoci cervenych oci neboli zarlivosti). Jestli se budoucnu stane hong xing chuq iang (cervena merunka se odkloni – cili zena se dopusti nevery), muze ji manzel rict, aby si nasadila zeleny klobouk – cili sla do haje. (Nevim, jestli je to nahoda, ale cinska socialisticka policie nosivala zelene cepice.)

Cerna (hei) je naopak spojovana se zlem, smutkem, utrpenim, hladomorem a smrti. Je to barva vodniho elementu, ktery se vaze k zime a severu. V posledni dobe se pry v cinstine vyrojilo spoustu „cernych“ slov s negativni konotaci – jako napriklad hei shou dang (gangy cerne ruky neboli mafie), hei shi (cerny trh), hei hua (cerny jazyk ci hantyrka podsveti). Cili az si budete priste kupovat huangsedianying (zlute filmy) na jinem, nez hedvabnem trhu, budte opatrni!

Behem kulturni revoluce zaznamenala jak cervena tak cerna barva vyznamovy posun. Cervena barva symbolizovala revoluci a socialismus, vsechno optimisticke, moralni a dobre (nedavno znovu vysla pekna knizka o socialisticke symbolice – Stastny vek od Vladimira Macury). Cerna pak symbolizovala presny opak. Mao byl Cine predstavovan jako hong tai yang (cervene slunce). Umelci, kteri ve svych dilech pouzivali cernou, byli udajne automaticky povazovani za kontrarevolucionare.

Predchudkyni Cinske lidove armady byla hong jun (Ruda armada, prekvapive), a hong wei bing (Ruda garda) nasledovala ideologii sveho vudce a nosilia pri sobe jeho xiao hong shu (cervenou knizku - coz jsou Maovy spisy, ktere koupite na kazdem vetsim trhu v nekolika jazycich). Soudruzi si pamatuji, ze v Maovych dobach se predpokladalo, ze clovek ma yike hong xin xiang zhe dang (rude srdce otevrene strane) a bude z celeho rudeho srdce bojovat proti hei wu lei (peti cernym kategorii nepratel – vlastnikum nemovitosti, vlastnikum pudy, kontrarevolucionarum, pravicakum a kriminalnikum).

Ackoli bila (bai) je nekdy povazovana za symbol cistoty, velmi casto je rovnez spojovana se smutkem a se smrti. Neni tudiz dobre posilat lidem gratulace k cemukoli na bilem papire. Zviratka albinci byvaji povazovany za dilo nadprirozenych sil. Bila je nejbeznejsi smutecni barva a je soucasti vyrazu pro prazdnotu a podvod. Bai hua znamena „bila rec“ neboli prazdne kecy, bai yan lang – belooky vlk nebo taky nevdecny clovek, bai shuo je „ztraceny dech“ cili zbytecne vyhozeny cas.

Zluta je barva hodne blizka cinskym srdcim. Cinane si nekdy rikaji yanhuangzisun – cili naslednici zluteho cisare a pysni dedici cinske zlute spraše, zakladu cinske zemedelske tradice. Zluta je barva zemskeho elementu spojovana s „centrem“, „stredem“ a tudiz Cinou jako takovou. Cinske slovo pro cisare a pro zlutou jsou homofonny. Zluta je rovnez imperialni barva a symbol cisare. Posledni cinsky cisar udajne jednou rekl ze kdyz byl jeste maly chlapec, veril, ze cely svet je zluty proste proto, ze vsechno, co kolem sebe videl, v sobe zlutou barvu nejakym zpusobem obsahovalo. (Zluta je mimochodem barva zeme a imperia i v Rusku.)

Nekdy se muze zdat, ze Cinane a „rudi barbari“ (dnes uz nepouzivany vyraz pro lidi ze zapadu) vidi svet jinyma ocima – nebo mozna alespon pres jinak barevne bryle.