Xian, provincie Shaanxi

Xian byval v davnych dobach cinskym hlavnim mestem. Slouzil jako sidelni mesto pro 11 dynastii zhruba od roku 1000 pred n.l. do roku 1000 naseho letopoctu. Stare mesto se rozklada mezi ctvercovou hradbou ze 14. stoleti postavenou behem prvnich let vlady dynastie Ming jako kopie cisarskeho mesta Chang An (Mesto vecneho miru) a az dodnes si zachovalo svoji puvodni podobu.

Dnes je Xian hlavnim mestem provincie Shaanxi a zije zde asi 6.5 millionu lidi. Je to bohuzel rovnez industrialni zakladna takovych odvetvi jako metalurgie, chemicka vyroba ci vyroba stavebnich materialu. Poznate to jakmile se v Xianu poprve nadechnete. Navic v dobe, kdyz jsme v Xianu byli my, z nejakeho duvodu cele mesto zrovna prestavovali – nebo to alespon tak vypadalo. Kamkoli prijdete, tam je staveniste a muzete si byt jisti, ze zanedlouho prijede nakladacek a slozi vam vedle baglu hromadu cihel. Prohledli jsme si Dacien Si (Chram uslechtilosti) a Husi pagodu ve stredu mesta a pak jsme honem pelasili z toho smradu a prachu pryc.

Xian je sikovne uprostred Ciny a tudiz mimo jine i velka dopravni krizovatka. Mistni se s tim naucili pekne pracovat. Sli jsme si koupit jizdenku na vlak do Cheng-du v Sechuanu. Ackoli tech vlaku jezdi denne nekolik, byly vsechny jizdenky vyprodane (jezdili jsme po Cine druhou, lehatkovou, tridou). Predstavte si ale jake jsme meli stesti. Shodou nahod jsem se o te prihode zminila recepcnimu v hotelu. Ten mel shodou nahod kamarada, ktery chtel jet do Cheng-du zrovna tim nocnim vlakem v utery, kterym jsme chteli jet i my. Chtel s sebou vzit i syna, ktery shodou nahod onemocnel, takze nikam nejedou. Ten dobry muz mel tedy dve volne jizdenky lehatkovou tridou do Cheng-du presne na ten vlak, do ktereho jsme se my uz nedostali. Velmi ochotne nam je se 70% priplatkem prodal ;-)))) (Podobne stesti jsme meli v Cine potom jeste nekolikrat.)

Narozdil od Pekingu a dalsich mest na vychodnim pobrezi zije v Xianu pomerne hodne Muslimu. Cast stareho mesta tvori muslimska ctvrt – labyrint ulic a ulicek kolem mesity vam nabidne trochu jinou tvar Ciny.

V Xianu jsme stravili jenom jeden vecer. Rozhodli jsme se tedy poveceret v muslimske restauraci. J. si objednal specialitu sefkuchare s nazvem paomo. Nejdriv mu prinesli misku a dva kousky chleba, ktere si mel do te misky nalamat (ja jsem mu musela trochu pomoct – ten chleba mel docela silnou konzistenci). Pak mu tu misku s chlebem odnesli a v kuchyni do ni nalozili mlete maso, nudle a nejakou omacku. Chutnalo to trochu jako anglicka „polevka z volske ohanky“. (Mne to pripomnelo sportovni kurs z univerzitnich let, kdy jsme si ohrivali bramborovy gulas z plechovky a jedli jsme ho s ryzi.)

Velka husi pagoda

Co v Cine skutecne funguje je verejna doprava. K Husi pagode muzete jet bud autobusem cislo 11 (coz znamena „dve nohy“ – vase vlastni) nebo kterymkoli jinym autobusem. Autobusy odjizdeji v podstate kazdou minutu.

J. se rano moc necejtil a navic trochu nastydl (nebo to alespon predstiral) a ze by pry radsi zustal v posteli. Z hotelu jsem tedy vyrazila sama, naskocila jsem do autobusu cislo 5 a jela se podivat na Husi pagodu – jednu z Xianskych pamatek nedaleko od centra mesta. Nez jsem si uvedomila, ze abych mohla z autobusu vystoupit, musim se nejdriv prodrat ke dverim davem Cinanu, autobus se znovu rozjel a odvazel me kamsi do neznama, s nejvetsi pravdepodobnosti na druhy konec te rozkopane ulice, po ktere jsme jeli. Tam se mi podarilo vystoupit. Hned na zastavce me adoptovala mlada cinska slecna a doprovodila me az k brane pagody – coz byla tak desetiminutova prochazka. Vypravela mi o sve rodine, o tom, co a jak studuje v Xianu a jak se chysta pracovat v Hong Kongu. Nakonec mi podekovala za to, ze mela prilezitost se mnou mluvit anglicky a zmizela stejne tak rychle jak se predtim objevila.

Byla to moje prvni zkusenost tohoto druhu a trochu me to prekvapilo - myslela jsem, ze slecna bude chtit penize, jako to byva v jinych zemich. Od te doby se mi to ale stalo jeste nekolikrat a to setkani melo vzdycky stejny prubeh. Cinane krome fotografovani miluji i cestovani, ackoli jenom malo z nich se nekdy podiva za hranice Ciny. Cinska mladez takto vyhledava prilezitosti, jak se seznamit s cizinci a procvicit si cizi jazyk. V davu vas najdou vetsinou sami – coz koneckoncu neni tak tezke.

Husi pagoda je v komplexu Dacien Si (Chram uslechtilosti – coz je ta zluta budova v pozadi obrazku).

Kdyz se Xuan Zang (602-664), legendarni mnich, ktery se vydal do Indie ziskat Budhovy spisy, vratil do Ciny, pobyval nejakou dobu v Dacien Si, kde spisy prekladal. Velka husi pagoda byla postavena na jeho pocest v zapadnim – rozumej indickem – stylu jako uschovna prave pro ty prelozene spisy. Nikdo nevi proc se pagode rika „husi“, nicmene podle legendy byl Xuan Zang a Opice zachranen v pousti po ceste do Indie prave husou. Xuan Zanga muzete rovnez najit pod jmenem „Tang Monk“ a rovnez se vyskytuje jako "Tripitaka" v japonskem kultovnim serialu Opice (Saiyūki)

Pagoda je ctvercova, sedmipatrova, 64 metru vysoka s tocitym schodistem. Na kazdem patre je velke okno prikryte tak hustou siti, ze z nej neni nic videt (navstevnici udajne hazeli z oken pro stesti penize, tak ted uz nemuzou).


Terakotova armada, Xian

Do Xianu jsme jeli proto, abychom se podivali na slavnou terakotovou armadu. Prvniho bojovnika v zivotni velikosti, zcela zjevne vyrobeneho az ve 20.stoleti, jsme potkali u silnice hned za mestem (spolu s jeho tvurcem, majitelem jedne z tisicu keramickych dilen).

Terakotova armada chrani hrobku prvniho cinskeho cisare - Qin Shi Huanga (ano, to je ten, co nechal postavit Velkou zed). Armada byla objevena az v breznu roku 1974 a to cirou nahodou, jednim mistnim farmarem, co si kopal na pozemku studnu.

Archeologove tam potom nasli tri obdelnikove krypty vybudovane z cihel a ze dreva. Nazvali je poeticky „Krypta 1“, „Krypta 2“ a „Krypta 3“.



Ted nejaka cisla: „Krypta 1“ je 5m hluboka, 230m dlouha (vede z vychodu na zapad) a 62m siroka. Keramicti bojovnici maji vsichi 180 cm – coz je mnohem vice, nez kolik meri prumerny Cinan. Bojovniku je sest tisic (!) a krome nich jsou v krypte kone a vozy, bronzove mece, kopi, luky, kuse a jine v te dobe pouzivane zbrane.

"Predvoj v bitevnim poli tvori tri siky keramickych bojovniku. Sedmdesat muzu v kazdem siku, obracenych tvaremi k vychodu. Vyraz na tvari bojovniku vyjadruje jejich rozpolozeni: nekteri se kousou do rtu, nekteri ziraji na obzor, nekteri medituji s hlavami sklonenymi, nekteri vypadaji ustarane, nekteri naivne a nekteri maji zjevne zlost. Maji na sobe brneni, pod pazi sviraji luk a pres rameno nesou toulec s sipy. S hrdym vyrazem je vede general, v brneni a s mecem. Za nim se vzpinaji silni a rychli kone. Majestnatnost dila a dokonalost v kazdem detailu vystizne demonstruje talent a zrucnost cinskeho naroda." [poucil nas letacek z Oriental Travel Agency]

Vojaci, kteri nikdy nemeli spatrit svetlo sveta, jsou nyni nejvetsi turistickou atrakci Ciny.