Norsko

Vylet do Norska byl napad meho tchana. Chtelo se mu vyrazit na honbu za polarni zari s profesionalnim fotografem pri ruce. Ani mu netrvalo dlouho nas premluvit (alespon tedy me). V unoru 2010 jsme se tedy vydali na plavbu podel norskych fjordu. Tchan to cele objednal u Hurtigruten, UK.

Na lodi nam na kazdy den rozepsali ve ctyrech jazycich plan, ktereho se budu v tomto blogu drzet. Text cervene je z denniho planu, cerny text je muj.

Meli jsme trochu obavu, ze v unoru budou v Norsku kratke dny a nebude moc svetla (vzpominala jsem, jak se nam v tomto ohledu pred lety nezadarily vanoce v Rime) – nicmene svetla bylo spoustu a i pote, co zapadlo slunicko, bylo dlouho polosero. Hurtigruten nabizi podobny fotograficky vylet i v lednu, kdy neni za polarnim kruhem v podstate zadne denni svetlo, a vsechno svetlo, co lze vyfotografovat, je takove jaksi „divne“ (cti: „zajimave“). Tak mozna priste.
 

Sem jedeme: The Winter Digital Photography Voyage:
http://hurtigruten.co.uk/norway/Voyages/Discovery/Winter-Digital-Photography-Voyage/

A tohle je nase lod: http://www.hurtigruten.co.uk/norway/Ships/Hurtigrutens-fleet/MS-Nordkapp/

Vybavila jsem se snehulemi - na cele High Street Kensington meli jenom jeden par v me velikosti a ten par byl ruzovy! (Ruzovou nenosim!) Letos v Londyne tri dny snezilo a tak byly veskere snehule vyprodany. (Asi budu tentokrat muset udelat kompromis.)

Franticky se snazim ziskat nejake tipy jak se vyporadat s morskou nemoci. (Zatim mi bylo spatne uplne na vsech lodich, na ktere jsem kdy vkrocila – taky nevim, proc jsem se nechala premluvit k dovolene na lodi.)

Doporuceni kapitana jiste nejmenovane charterove lodi:
- kdyz citite, ze vam neni dobre, jezte hodne cokolady a pijte mentolovy caj
- to vazne pomaha?
- ne, ale kdyz vam pak skutecne bude spatne, bude vam to chutnat jako After Eight

Pomerne dlouhy clanek o morske nemoci jsem dala sem (je to cesky neb cestina je mezinarodnim jazykem jachtingu :-)) Klicem udajne je presvedcit vas mozek, ze se jenom hybe lod, jinak je vsechno v naprostem poradku a tak neni duvod panikarit. Ponevadz neverim, ze by se muj mozek nechal jen tak snadno obalamutit, koupila jsem si dve krabicky tablet proti morske nemoci a kilo zazvoru na uklidneni zaludku, kdyby doslo k nejhorsimu.

Par slov nez vyrazime:

O Norsku
Norsko je jedna z peti skandinavskych zemi (spolu s Danskem, Svedskem, Finskem a Islandem)   Dlouha, hubena zeme s rozlohou 386 000 km2 z cehoz polovinu tvori hory a tretinu lesy, reky a jezera. Norsko ma 4.5mil obyvatel, z cehoz 10% zije v hlavnim meste Oslu. V zemi zije zhruba 40 000 domorodych Laponcu (o nich vice nize). Norsko je konstitucni monarchie, ktere od roku 1991 vladne kral Harald V. Norsky parlament sidli v Oslu, velke pravomoci maji nicmene i mistni zastupitelstva. 

Oficialnim nabozenstvim Norska je luteranska cirkev. Norsko sice neni clenem EU (coz je udajne z duvodu ochrany malych rybaru, nikoli proto, ze Norsko ma ropu, jak si lide casto myslivaji) nicmene pripojilo se k podpisu smlouvy o volnem obchodovani v ramci Evropskeho spolecenstvi. 

Ekonomika stoji zejmena na vyvozu ropnych produktu (80% exportu). Na druhem miste je pak tezky prumysl, kovovyroba a vyvoz ryb.  
[The Rough Guide to Norway]

Behem cestly jsme trochu experimentovali s infracervenou fotografii. Norska vlajka infracervene je na obrazku vlevo.

O Golfskem proudu 

Podel norskeho pobrezi se povezeme na vlnach Golfskeho proudu. Bez neho by byly fjordy v zime nekolik mesicu zamrzle a pobrezi Norska by bylo stejne malo obydlene jako Gronsko, Labrador nebo severni cast Kanady.

Golfsky proud vznika v Karibskem mori v miste, kam pritekaji teple vody rovnikoveho proudu. Odtamtud tece smerem do Mexickeho zalivu, podel jizniho cipu Floridy a pres Atlantik do Evropy. V Mexickem zalivu je proud 100km siroky a kazdou sekundu prepravi smerem pres Atlantik 25 millionu krychlovych metru teple vody. Cast Golfskeho proudu pokracuje severne kolem Britskych ostrovu (proto nam tu porad tolik prsi) a cast (4 mil. m3 za sekundu) podel pobrezi Norska az k severnimu mysu (Nordkapp ci North Cape). Diky Golfskemu proudu nezamrzaji nejen norske fjordy, ale treba ani pristav Murmansk daleko na severu Ruska.


O fjordech


Copa‘ ze je to vlastne ten fjord? Kdyz se z norskych horskych masivu sesuly ledovce smerem k pobrezi, zanechaly za sebou zvrasnena udoli, kterym rikame fjordy. Spolu s ledem se na pobrezi sesuly velke kusy skal, ktere funguji jako bariery proti studene vode v hloubkach oceanu a vyznamne tak prispivaji k jiz zminenemu nezamrzani fjordu behem zimy. Fjordy nabizeji ojedinelou kombinaci vysokych hor, urodnych udoli s bohatou vegetaci a morskeho zivota – morskym potvoram se tu v te teple vode naramne dari a fjordy jsou proto plne rybaru. Fjordy se diky teto jedinecne kombinaci staly doslova norskou obchodni znackou. Norsko rady navstevovaly takove celebrity jako Jejich kralovske vysosti Velke Britanie ci Nizozemska, nebo i sam nemecky cisar.  

O norskych celnicich

Leteli jsme z Londyna do Stavangeru a odtud dale do Bergenu, kde kotvila nase lod. Odbavili jsme si zavazadla na Heathrow "az do Bergenu". Nebo jsme si to alespon mysleli. Norove z nejakeho duvodu chteji, aby cizinci prochazeli celni kontrolou na prvnim miste priletu do Norska. Neptejte se me proc, ja to taky nechapu.

Ve Stavangeru nemaji Transfer Desk, a o teto pomerne dulezite zajimavosti nas informala pani prodavacka v Duty Free (!). Rekla nam, ze si musime vyzvednout zavazadla, projit celnici (i kdyz to bude jenom koridorem „nic k procleni“) a znovu se odbavit.

Muj tchan ma protezu kycelniho kloubu a spatne chodi. Do odletu do Bergenu nam zbyvala hodina. Nechali jsme ho tedy sedet, kam se pri priletu z Londyna posadil, s tim, ze zavazadla vyridime a pak se pro nej zastavime. Opustili jsme bezcelni prostor, vyzvedli si zavazadla, prosli ulickou „nic k procleni“, vystali si frontu na odbaveni a frontu na bezpecnostni kontrolu, vyndali nase laptopy a jine elektronicke hracky ze zavazadel, znovu si sundalli kabaty, boty, pasky, nausnice, hodinky a jine veci stejne jako pred 90 minutami na Heathrow, veskere tekutiny, co jsme si na Heathrow koupili, nam byly zabaveny, protoze „tak je to uzakoneno“ (ve Stavangeru si to vsechno muzeme koupit znovu za astronomicke norske ceny) . Zdaleka jsme ovsem netusili, ze tim to neskoncilo. Letiste Stavanger ma dva terminaly. Jeden pro vnitrostatni lety a jeden pro mezinarodni. My jsme ted byli na tom vnitrostatnim (leteli jsme do Bergenu), zatimco muj tchan poklidne sedel na tom mezinarodnim (protoze priletel z Londyna). Po ponekud ostrejsi slovni vymene s pani z ochranky bylo me tchyni dovoleno dojit – s osobnim doprovodem z ochranky – pro meho tchana na mezinarodni terminal – a zopakovat si celou proceduru odbaveni znovu!
To vse navzdory faktu, ze Bergen je mezinarodni letiste a hned u vychodu je celnice. Pripadala jsem si jako kdybychom pri preletu severniho oceanu proletli nejakym casoprostorovym virem a misto v zajimave skandinavske zemi jsme se tak ocitli v romanu Franze Kafky. Vitejte v Norsku ... vlastne ... na Zamku.