Deti v Cuzcu

Cestou do skoly me zastavil kluk a povida mi (anglicky) "Ahoj, moje jmeno je Kevin Kostner a prodavam pohledy Cuzca. Prodam ti jich 10 za 13 soles." Nez skoncil, dobehl nas jiny kluk a povida (zase anglicky) "Ahoj, moje jmeno je Tom Cruise a taky prodavam pohledy - mam lepsi. Prodam ti jich 10 za 15 soles." Pak se priritil jeste jeden - trochu starsi - kluk a povida (zase anglicky) "Ahoj, ja jsem posledni Inka, nechces si me vyfotit? Jenom za dva soly." Cestou ze skoly jsem potkala Wilmu. Vykecavala se pred katedralou s Kevinem. "Kde ses naucil tak dobre anglicky." Ptam se, "ve skole?" Mluvil mozna lip nez mnozi maturanti. "Neee, ve skole ne. Prodavam uz pet let pohledy."

Plaza de Armas je hlavni namesti a srdce Cuzca. Uprostred namesti je park s kasnou, kde si ale jako turista nikdy poradne neodpocinete. Jste okamzite stredem zajmu deti, ktere prodavaji pohledy jako Kevin, co se ve skutecnosti jmenoval Dimitrij. Desetiletych cisticu bod (jednomu neodolate, a casto dopadnete tak, ze vam dva cisti pravou botu a tri levou - u toho se vzajemne postuchuji a strkaji "tahle señorita je moje zakazka"). Amaterskych maliru a studentu umeni (zadnemu nebylo pres patnact). Babicek prodavajicich doma pletene prstove manasky (koupila jsem si prasatko od vrascite babicky, co mela dnu a jenom jeden zub - a ona me nasla ve meste i druhy den a vemluvila mi jeste kravicku). Nebo jenom malych spinavych a hladovych zebraku - neni jim radno davat jim penize, nebot ty jdou tatinkovi na chichu, lepsi je dat jim jidlo nebo vodu.

Poulicni prodavaci si casto davaji jmena slavnych, aby si je turisti pamatovali, kdyby se jim nahodou pres noc rozlezelo a druhy den si chteli nejaky suvenyr ci pohled preci jenom koupit. Funguje to - ze vsech mozna stovek deti, ktere mi nabizely zbozi a sluzby si nakonec konkretne pamatuju jenom Kevina, Toma, posledniho Inku a pak taky kluka, co nabizel pohledy otevrenych hrobek v Nazce slovy "taky mam pohledy z koncertu Michaela Jacksona".