Noc ctvrta

(patek dvacateho tretiho)

Peterhof, kteremu Rusove samozrejme rikaji “Petergof” a kam jsme se dnes vydali lodi.

Nebyt toho, ze vsechno je tak hrozne predrazeny (plati se 520 vstup do palace, 300 vstup do zahrady, 100 vstup na Grotto - a nakonec po nas jeste chteli 20 za zachod, coz je uplny zoufalstvi), tak to bylo krasny, krasny krasny. Fontana me dostala - vyfotila jsem ji asi 30x (a priste se predtim radsi podivam, jak mam fotit zlaty sochy, protoze z tech 30 fotek vysly rozumne dve). Pamatuju si ten obrazek z titulni strany casopisu Puteshestvie (blu-ee-hehe-he, musim si na laptop nainstalovat tu ruskou klavesnici od Lukase a psat ty nazvy normalne, tyhle prepisy do latinky jsou priserny) z gymnazialnich let.

V parku maji ruzne komicke fontany - sachovnici, slunce, pyramidu a destnik jsme nasli. Pak jsme uspesne dorazili k vratum na konci parku, ktera byla zavrena - a pak jeste k dalsim vratum, ktera byla rovnez zavrena. Pote, co jsme trochu nastvali ostrahu a trochu se s nima lamane rusky dohadovali (resp ja jsem nastvala ostrahu neb J by si to jako Anglican nedovolil, a ja jsem se dohadovala s ostrahou neb J rusky nemluvi), nam ta vrata nejaka pani otevrela a s kecanim nas pustila ven. Ja jsem se jich ptala, proc maji v parku troje vrata, kdyz jsou dvoje z nich zavrena (vsechna maji ostrahu) - a dostala jsem klasicky ruskou odpoved: "proste jsou zavrena".

Proti tem vratum stoji neco, cemu v pruvodci rikaji "staje" a co vypada jako mala verze Hampton Court a dnes je tam sanatorium. Za rohem jsme rovnez nasli pujcovnu kol (coz bychom byli byvali uvitali, kdybychom o ni vedeli rano a ne az v 16.45). V parku u sanatoria je "Kapella", co vypada jako zmensenina evropskeho gotickeho kostela. Vubec mi dneska pripada, ze nachazime same kopie evropskych originalu (a nemam na to moc nazor - jestli je DOBRE, ze to Rusove okopirovali a tudiz umoznili siroke verejnosti seznamit se s Evropskou architekturou, nebo jestli je to SPATNE, protoze si meli vymyslet neco originalniho vlastniho.)

Zpatky jedeme autobusem, co vypadal jako autobusy, kteryma jsem v detstvi jezdila k babicce. Konecna zastavka Leninsky prospekt. (J. mi tvrdil, ze "on the Lenin prospect I expect a prospect of Lenin" - nicmene zadneho Lenina jsme tam nenasli).

Stav nasich financi nas jaksi donutil poveceret v Taramoku, kterym jsme donedavna pohrdali. Je to ruska verze "fast food" - maji asi 15 druhu ruskych palacinek (tady jsem zjistila, ze "bliny" je plural a singular je "blin"). Dala jsem si palacinku "Ilja Muromec" a snazila jsem se J vysvetlit, ze Ilja Muromec byl rusky bohatyr (J to moc nepochopil; on vubec na ty slovansky povesti nejak neni).

Cela vecere nas stala neco kolem 300 rublu, coz nas nadchlo do te miry, ze jsme pak sli do krasne secesni restaurace hotelu Evropa a zaplatili 600 rublu za dve kafe (prinesli nam k nemu male mandlove pusinky a prijemne nam k nemu hrali na kridlo)