Noc pata

(sobota dvacateho ctvrteho)

Stehujeme se z hotelu k pani Svetlane. Do dotazniku nam napsala, ze je ucitelka, ve skutecnosti je literarni teoreticka a specializuje se na Dostojevskeho (a ja si myslim, ze uplne ve skutecnosti obchoduje s nemovitostmi, coz nema takovy glanc, tak se tim moc nechlubi.) Moc mila pani. Nejdriv byla nadsena, ze ja jsem Ceska, protoze si budeme bajecne rozumet (bajecne = rusky) a pak byla nadsena, ze J je Anglican a rikala mu (rusky): “Ja jsem dusi Anglicanka. Nasi me jenom zapomneli v Rusku na nadrazi.”

Jak uz jsem psala vyse, poprve jsem byla v Rusku za mych gymnazialnich let, v roce 1989. Moje druha navsteva Ruska se odehrala o 16 let pozdeji, v roce 2005, kdyz byl J na projektu v Moskve a ja za nim na vikend jela. Uz na letisti me nadchlo, ze vsechny reklamy jsou – prekvapive – v rustine a prvni vecer jsem travila tim, ze jsem si v naprostem deliriu cetla a prekladala jidelni listek v te restauraci, kterou nam doporucili Jamesovi moskevsti kolegove.

Presne tak jsem se citila ted, akorat na trochu komplexnejsi urovni, kdyz nas Svetlana ulozila u sebe ve studovne - mozna tri hodiny jsem ji ve stejnem deliriu cetla knihovnu. (Rikala jsem ji, ze je mi sympaticka uz jenom tim, ze vlastni ten dvousvazkovy rusko-anglicky slovnik, z cehoz ona usoudila, ze tedy budeme pritelkyne a sverila mi nekolik historek o dedeckovi. J byl netaktni, ruzne ji do toho skakal a zadal me o preklad, protoze z toho vseho “rozumel jenom ‘Taškent’ ”. Zbytek naseho pobytu v Petrohradu jsme stravili vesmes venku, domu jsme se vraceli po pulnoci a nase komunikace se Svetlanou se omezila na “Kde jste byli dneska?” “V Ermitazi.” Trochu me to mrzelo – tak mozna priste.)

Karneval! Mame stesti a jsme v Petrohrade zrovna v dobe, kdy se kona karneval k vyroci zalozeni mesta. Vyfotili jsme nekolik alegorickych vozu. Tematem karnevalu byla voda.










"Příběh města na Něvě začal v roce 1697, kdy ruský car Petr I. navštívil tehdy nejbohatší město na světě, Amsterodam. Nadšeně obdivoval jeho stavitele, kteří dokázali zatlačit moře, odvodnit rozsáhlé plochy a vystavět přístav, kam díky zámořskému obchodu plynulo nezměrné bohatství. Během třetího roku Velké severní války (1700-1721) dobyl Petr I. v Ingrii malou švédskou pevnost Nyenkans na řece Ochtě, která chránila oblast od ústí Něvy do Finského zálivu. Něva vytéká z Ladožského jezera jako mohutná řeka široká přes jeden kilometr. Na konci se dělí do čtyř ramen, která vytvářejí deltu s mnoha ostrovy. Tehdy ji obklopovaly husté severské lesy a bažiny. [... ] V květnu 1703 vydal [Petr I.] rozkaz, na zmíněném ostrově, postavit pevnost. Město dostalo název podle apoštola Petra, což v řečtině znamená kámen. " (podle pana doktora Stellnera)

V souvislosti s nasim bakovnim integracnim projektem jsem si v Londyne nasla pani, ke ktere chodim na ruskou konverzaci. Po trose dohadovani o tom, pres ktery jazyk me bude rusky ucit (pres cestinu neee a pres anglictinu to zase neprislo moc efektivni mne) jsme se dohodly, ze si koupim v Rusku ucebnici, ktera bude jenom rusky, a tim to vyresime. Dnes tedy nakupujeme ruske ucebnice (ja) a pohledy (J) v Dome knihy. Ja jsem navic nostalgicka nad ruskymi klasiky - Gogolem a Cechovem a Nekrasovem a Solochovem a Tolstym(i) (obema).. a pak taky Nabokovem a Pasternakem a spousty dalsich - o kterych jsme se ucili na gymplu a na ktere jsem od te doby docista zapomnela (o nekolik dni pozdeji jsme u Moskovskoj ploscadi, kde to vypada jako v zaplivanych castech Smichova, nasli sochu Lermontova, ze ktereho jsem pred 16 lety maturovala, coz me dostalo podobnym zpusobem.) V obchode meli i takove perly jako Ostrovskeho "Jak se kalila ocel" a kdybych umela lip rusky, tak bych si to snad i jako kuriozitu koupila.

K J poteseni jsme nasli Jolki Palki (J. si je oblibil v Moskve a tak byl rad, ze dorazily i do Petrohradu). Bylo tam ovsem tak narvano, ze jsme pak skoncili v Leime, coz je opet fast food. J mel konecne solyanku! A ja jsem si pripomnela polevku "šci" (coz je tradicne zelna polevka) z ruskych citanek. (Ochutnala jsem ji ovsem az o nekolik dni pozdeji v Carskem selu - kde ji trochu prikraslili a pridali do ni kousky kurete, s cimz jsem nepocitala - kure snedl J, jehoz "kotleta" byla velka mozna jako detska dlan)

No comments:

Post a Comment